Je králem všech hodinářských komplikací a jeho nákladnou a náročnou výrobu si mohou dovolit jen nejprestižnější hodinářské značky. Kompikace tourbillon fascinuje hodinářský svět už více než 220 let a běžný smetelník se s ní jen tak nesetká. Tak si ji v sérii o hodinářských komplikacích představíme alespoň v teorii.

Články o hodinářských komplikacích:

Hodinářské komplikace – co to znamená?

Hodinářskou komplikací je u mechanických hodinek míněna prakticky jakákoliv funkce strojku, která je "nad rámec" zobrazování času. Nejrozšířenější komplikací je například zobrazení data. Velice populární je také komplikace chronografu (stopek), přestože se již v praxi téměř nepoužívá a na hodinkách má spíše funkci estetickou (sčítače na číselníku a tlačítka po stranách pouzdra dávají hodinkám žádoucí sportovní vizáž). Masivně rozšířenou komplikací mechanických hodinek je pak také mechanismus automatického nátahu.

Obecně platí, že čím více komplikací strojek má, tím složitější je jej navrhnout, vyrobit, ale také servisovat, což se samozřejmě odrazí také na ceně kompletních hodinek... A dle mnohých expertů je tou nejsložitější, nejdražší a sběrateli nejžádanější komplikací mechanických hodinek právě tourbillon, tzv. královská komplikace (jen pro představu, i jeden méně komplikovaný typ tourbillonu může zkušený hodinářský mistr sestavovat po dobu devíti hodin).

Historické pozadí a účel tourbillonu

Tourbillon poznal hodinářský svět už v 18. století, a to díky soustavné práci a vynalézavosti francouzského hodináře Abrahama Louise Bregueta. Samotný vývoj mistrovi trval pět let (1795-1800). O rok později, v roce 1801, si Breguet nechal tourbillon patentovat a krátce na to byly první kapesní hodinky opatřené soudobě nejsložitějším hodinářským mechanismem na světě také k prodeji.

Hlavní účel tourbillonu spočíval (a stále spočívá) v jednoduché myšlence – tím, že byly kapesní mechanické hodinky stále ve stejné poloze (tedy visící z kapsy vesty), na setrvačku (oscilátor mechanických hodinek, který udává hodinkám přesné tempo) dopadal vliv gravitačního pole, jenž způsoboval odchylky v přesnosti chodu hodinek. Breguet však přišel s teorií, že pokud by byla poloha setrvačky konstantně měněna, mohly by být drobné odchylky vyrovnány.

Breguet proto uzavřel setrvačku a krokové kolo do "klece" (kovové konstrukce), která se pravidelně otáčela a kompenzovala tak vliv gravitačního pole na přesnost kapesních hodinek. Uvnitř hodinek byla klec tourbillonu napojena na sekundové kolo, čímž byl zajištěn její pravidelný otočný pohyb v 60 sekundovém intervalu.

Postupem času bylo vyvinuto mnoho typů a variací tourbillonu (existuje například tzv. létající tourbillon, tourbillon rotující různými rychlostmi, dvouosý tourbillon, tříosý tourbillon, nárazuvzdorný tourbillon a podobně). Se soudobou převahou náramkových hodinek (ty při nošení neustále mění svou polohu, takže je u nich funkce tourbillonu, která otočným pohybem kompenzuje vliv gravitace, méně významná) a technologickým vývojem hodinářství se však samotná funkční hodnota tourbillonu výrazně snížila.

Vývoj a různé typy tourbillonu

Létající tourbillon byl vynalezen již ve 20. letech 20. století a představoval první velkou modifikaci tohoto mechanismu. Zatímco tradiční tourbillon zčásti kryje můstek, který je součástí mechanismu, který tourbillon drží, u létajícího tourbillonu je z estetických důvodů můstek odstraněn a klec je upevněna zespodu.

Video níže ukazuje mechanismus tzv. létajícího tourbillounu v akci.

Jak název napovídá, klece víceosých tourbillonů se otáčí po více než jedné ose. Existují dvouosé či dokonce tříosé tourbillony, které patří k nejvzácnějším typům této komplikace.

Řada hodinek pocházející z dílny prestižnějších high-endových značek disponuje dokonce několika různými tourbillony.

Tourbillon známkou prestiže a vysoké hodinařiny

Tourbillon je mechanismus, který je díky své složité konstrukci a až dechberoucímu vizuálnímu účinku předmětem tzv. haute horology – vysoké hodinařiny.

Proto jej najdeme většinou jen na luxusních hodinkách, jejichž cenovka se pohybuje pro běžné smrtelníky v nedosažitelných výšinách. Najdeme sice i dostupnější hodinky s tourbillonem, za které dáte "jen" okolo sta tisíc (jako příklad mohou posloužit hodinky Prim Tourbillon ), ale u většiny takových případů se budete muset smířit s čínským strojkem Seagull typu TY800 (a samozřejmě na nejmenovaných čínských internetových tržištích seženete hodinky s tourbillonem třeba i za osm stovek, ale...). Za ty nejhodnotnější hodinky s tourbillonem pak sběratelé obětují i pár milionů dolarů.

Vysokou cenu hodinek s tourbillonem má na svědomí jejich vzácnost, vysoké nároky na zručnost hodináře, technická komplikovanost, precizní ruční zpracování a také čas potřebný k jejich výrobě.

U designového prvku, jenž má nade všechny vynikat, je normou také zdobení, u kterého se nejlepší hodinářské společnosti prakticky předhánějí v komplikovanosti a kráse uměleckého zpracování, kterým demonstrují svůj hodinářský um.

A nakonec se pak tradičně uvádí ještě jeden důvod vysoké ceny hodinek s tourbillonem, a totiž skutečnost, že trh je zkrátka ochoten za hodinky s tourbillonem zaplatit více. To znamená, že hodinářské značky staví ceny tak vysoko, protože jednoduše mohou...

Když se totiž řekne "královská komplikace", má to náležitou váhu a zvuk, na který sběratelé a "chronomaniaci" zkrátka slyší.

Závěrem – proč je tourbillon tolik žádaný?

Tourbillon je dodnes považován za jednu z nejžádanějších komplikací vůbec. A možná nejspíše také jednu z nejvíce zbytečných.

Jak bylo zmíněno výše, samotná funkčnost tourbillonu je dnes velice diskutabilní. Jeho extrémní přitažlivost pro hodinářský svět však spočívá v téměř hypnotickém vizuálním účinku, jaký na lidské oko má, a také v jeho nepopiratelné technické komplikovanosti, která nenechává hodinkové nadšence chladnými.

A na konec, komplikace jako tourbillon nám připomíná, že ne všechno v životě potřebuje nějaké funkční uplatnění či racionální smysl. Tourbillon dnes zkrátka existuje jen pro potěchu oka a ducha, a to je na něm to krásné.

Mohlo by vás také zajímat: