Zlato je známo již od středověku, kdy se používalo pro výrobu dekorativních předmětů a také jako platidlo . Dnes je nezbytným materiálem pro elektroniku a protože je to materiál odolný korozi, používá se k výrobě šperků. Zlato je ušlechtilé, žlutý, velmi kujný kov, který dobře vede elektřinu i teplo. Je velmi trvanlivé vůči povětrnostním a chemickým vlivům.

Chemická značka zlata je Au – latinsky Aurum. Protonové číslo zlata je 79, tvrdost 2,5 podle Mohsovy stupnice, měrná hmotnost je 19,3 g/cm krychlový, teplota tání je 1 064 stupňů Celsia a teplota varu je 2 808 stupňů Celsia.

V přírodě se zlato objevuje buď pod povrchem země , v hlubinných šachtách a dolech, a nebo na povrchu v korytech řek a potoků. Většinou se nachází malé části zlata, větší kusy (tzv. valouny) se v přírodě moc nevyskytují.

Zlato se také rýžuje . V historii bylo rýžování první a jednou z nejvýznamnějších metod získávání zlata z přírody.  Rýžování probíhá pomocí kovové pánve, do které se nabírá směs štěrku, písku a vody. S pánví se začne kroužit a tím se začne odstraňovat voda. Protože je zlato těžší než voda a lehký horninový materiál, zůstává na dně pánve. Jelikož většina bohatých oblastí byla již vytěžena, dnes se nedá s rýžováním zlata zbohatnout a bere se spíše jako oblíbená zábava.

Nejbohatší světová naleziště jsou v jižní Africe, na Uralu, v Austrálii (až kilogramové valouny zlata), v Kanadě a na Sibiři. Do roku 2014 bylo vytěženo cca 175 000 tun zlata. Spojené státy americké mají přibližně 8 133,5 tun zlata (261 498 926 trojských uncí). Nějakou část mají uloženou v kentuckém Fort Knoxu a část ve West Pointu a Denveru. USA jsou tedy největším vlastníkem zlata.

V České republice jsou zlatonosné žíly ve středních Čechách (Jílové, Roudný), v Jeseníkách (Zlaté Hory) a v okolí Kašperských hor, na Slovensku u Kremnice a v okolí Zlaté Idy.

V přírodě se vyskytuje zlato zejména jako ryzí kov , reaguje pouze s lučavkou královskou, s rtutí a s kyanidy (za přítomnosti kyslíku). Pro výrobu zlatého zboží se ryzí zlato nepoužívá, protože je příliš měkké a šperky by neměly praktického použití. Právě proto se zlaté slévá (leguje) s jinými kovy – aby se zlepšila jeho pevnost, tvrdost, upravilo zbarvení, bylo levnější a především aby byla získána ryzost podle puncovního zákona.

Ryzost (obsah) zlata se udává v karátech a punc je pro každou ryzost jiný. Ryzí zlato má 24 karátů .

Pro výrobu šperků se nejčastěji používá ryzost 585/1000 tj. 14 ti karátové zlato a 750/1000 tj. 18 ti karátové zlato. Tzn. 585/1000 ryzího čistého zlata a 415/1000 ostatních kovů a 750/1000 ryzího čistého zlata a 250/1000 ostatních kovů.

Do roku 1928 se k legování používala pouze měď a stříbro, od roku 1929 se používají k legování všechny kovy. Chceme-li růžovou až červenou barvu, použijeme slitinu mědi a stříbra, pro bílou barvu použijeme slitinu s niklem nebo palladiem (slitiny s palladiem jsou dražší, protože jsou bělejší).

Výrobky ze zlata vyrábí zlatníci a jejich řemeslu se říká zlatnictví. Zlatnictví je umělecké řemeslo zpracovávající drahé kovy různými technikami (tepání, lití aj.) často v kombinaci s jinými materiály. Zlatnictví se rozvíjelo již v pravěku k účelům kultovním, reprezentačním a dekorativním.

Dnes se vyrábí ze zlata mnoho druhů šperků – např. prsteny , náušnice, řetízky, náhrdelníky, brože, náramky , kravatové spony, spony na peníze, manžetové knoflíčky a spousty jiných drobných dekorativních předmětů. Zlato se také osazuje zirkony, diamanty, pravými kameny i syntetickými kameny.

Zlato má také další využití, nežli ve šperkařství. Velmi oblíbené je ve formě investičního zlata – cihliček, mincí nebo medaily.

V určité formě se zlato používá v zubním lékařství jako výplně zubů, které byly napadeny zubním kazem. Do zubů se ovšem nedává čisté zlato, které je moc měkké. Obvykle se dělají slitiny kovů – nejčastěji s mědí, stříbrem, palladiem, zinkem, cínem, v některých případech je součástí dentální slitiny také rhodium a nebo platina.