Pokud jste už někdy kupovali kožené výrobky, ať už peněženku, brašnu, pásek nebo i řemínek k hodinkám, možná jste se setkali s pojmem „genuine leather“. V běžném překladu to znamená „pravá kůže“, takže jste snadno mohli nabýt dojmu, že kupujete nejvyšší možnou kvalitu. Opak je ale často pravdou. Pojďme se podívat, jak moc „pravá“ je genuine leather.

Spojení „genuine leather“ je poměrně vágní. Není to typ kůže ani kvalitativní úroveň koženého výrobku, pouze nám říká, že kupovaný výrobek nějakou tu zvířecí kůži skutečně obsahuje. Jenže není kůže jako kůže. Svými vlastnostmi a kvalitami se liší podle toho, z jaké „vrstvy“ zvířecí kůže pochází, jak byla zpracována a konečně i z jakého zvířete pochází.

Více o vlastnostech kůží jednotlivých zvířat si můžete přečíst v našem rádci, jak vybrat správně řemínek , my se dnes zaměříme na pojem „genuine leather“ a jeho uvedení na pravou míru. Abychom mohli demonstrovat, proč je „pravá kůže“ jen málokdy ta nejkvalitnější, bude třeba objasnit, jaké kvalitativní úrovně kůže vlastně existují:

Kvalitativní typy kůže

Kůže zvířete má několik vrstev. Ta nejsvrchnější, kterou na zvířeti vidíte (obvykle pod srstí) se označuje jako „grain“, zrno. Zrnitost této vrstvy je totiž velmi hustá, aby zvíře bylo chráněno proti vnějším vlivům. Vlákna se směrem k masu začínají rozvolňovat, přechází ve spojnici, angl. „junction“ a dále ke „split leather“, česky štípence, která je nejméně kvalitní a nejblíže k masu.

Než se z kůže stane kožený výrobek, prochází několika fázemi opracování. Takto vyčiněná kůže se nazývá useň a podle toho, jak je kůže zpracována a která část je použita, označujeme kůže několika typy:

Pokud chcete skutečně to nejlepší, chtějte tzv. Full-Grain leather, tedy nejsvrchnější kůži zvířete. Jde o přirozenou kůži bez jakýchkoli povrchových opracování, a proto jsou na ní často vidět např. jizvy, oděrky a drobné nedostatky. Její struktura je velmi hustá, aby obstála v přírodě. Tato kůže chránila zvíře před vnějšími vlivy, predátory a je tedy nejodolnější a nejkvalitnější. Výrobek z full-grain kůže bude s věkem získávat bohatou „patinu“, bude stárnout s vámi a zaznamenávat jednotlivá dobrodružství. Je ideální pro brašny, peněženky, řemeny,…

Full-Grain leather, která se povrchově upraví, se označuje jako Top-Grain Leather . Pořád jde o špičkovou kůži, pouze se s ní více povrchově pracovalo. Nejčastěji se jemně zbrousí, aby zmizely pro někoho nevzhledné „nedostatky“. Zvykli jsme si totiž spojovat kvalitu s dokonalostí na povrchu, proto si zvláště v Evropě potrpíme na jednotný vzhled kůže. Každé zbroušení ale kůži oslabuje, navíc tolik nevynikne - jak se říká - charakter kůže.

Setkat se můžeme i s pojmem Corrected Grain leather . Tady už došlo obvykle k větším úpravám full-grainové kůže, zbroušením s cílem schovat větší nedostatky. Ve výsledku mohl ale výrobce vzít i nekvalitní kůži, zbrousit, nalakovat a prodat znovu jako „krásnou“. Ve světě kožených výrobků jste mohli narazit také na nubuk , kde došlo k silnému opracování. Podobá se semiši, ale s tím rozdílem, že u nubuku se kůže upravuje z vnější strany, kdežto u semiše z vnitřní strany.

Split leather už není špičková kůže, je méně kvalitní, pochází z části blíže masa, a proto nemá zrnitou strukturu a nebude mít ani takovou pevnost a odolnost. Nejčastěji se taková kůže nastříká nějakým lakem nebo polyuretanovou vrstvou a vyrazí se na ni vzor zvířecí kůže. Přesto se z takové kůže mohou dělat pěkné věci, jen je třeba vědět, co kupujeme a že takový výrobek nevydrží tolik, co výrobek z grain vrstvy. Spadá sem i přírodní semiš, který se často používá na vnitřní stranu výrobku, ale také pro výrobu bot či pracovních rukavic.

Znalec by řekl, že to už není kůže. Tzv. lepenka má totiž s kvalitní kůži opravdu pramálo společného. Vzniká tak, že se rozemelou zbytky kůže (libovolné kvality), přidají se nějaké chemikálie, plasty, papír, lepidlo a slisuje se to v něco, co má připomínat kůži. Na povrch se vyrazí nebo natiskne vzor, aby to vypadalo věrohodně. Takováto „kůže“ nebude dobře „stárnout“, neuvidíte na ní patinu, vlastně se začne dřív, nebo později (spíš dřív) rozpadat.

Co je tedy Genuine leather?

Dostáváme se k našemu záhadnému pojmu. Genuine leather označuje materiál, který obsahuje v nějakém množství zvířecí kůži. Rozhodně nedefinuje kvalitativní vlastnosti výrobku (potažmo kůže). Neříká nám nic o tom, jaká vrstva kůže byla použita, jak byla zpracována, v jakém množství, jakosti, z jakého zvířete.

Genuine leather je tedy termín pro všechno, co je technicky kůže , bohužel od této chvíle je pojem velmi mlhavý a o kvalitě nám mnoho neprozradí. Všechny typy, které jsme si vyjmenovali se mohou označit jako genuine leather: full-grain, ale bohužel i bonded lather.

Můžeme tedy rozemlít zbytkovou kůži, přidat tam nějaké to lepidlo, nalakovat, vyrazit na to vzor a nazvat to „pravou koženou brašnou“. Legislativně to bude v pořádku. Ale po nějaké době nošení budete zklamaní. Za tuto „pravou kůži“ přitom často utratíme malé jmění v domnění, že kupujeme skutečnou kvalitku. Někteří výrobci si zkrátka nemůžou pomoct a na neznalosti spotřebitele těží.

Pravdou je, že „genuine leather“ jsou i výrobky z full grain či top grain leather, tedy z té nejkvalitnější kůže. Na druhou stranu, pokud výrobce používá kvalitní kůži, je si rozdílů vědom a nebude si své výrobky „hyzdit“ nápisem genuine leather. Ani to ale nemusí být vždy směrodatné; i kvalitní výrobky mohou nést označení genuine leather, a je to nejčastěji právě z toho důvodu, že méně zkušení zákazníci to vyhledávají a orientují se podle toho.

Jak poznat kvalitní kůži?

S rozvojem technologií je čím dál těžší rozeznat kvalitní od zbytkového, či dokonce umělého. Často to nepoznáte ani podle ceny. Člověk si řekne: je to drahé, musí to být kvalitní. Bohužel, nemusí. Někdy platíme u výrobků za značku, ale taky neznalost. Naopak ale nekoupíte kvalitní kožený výrobek levně. Jen materiál na takovou koženou brašnu z teletiny vyjde na několik tisíc. U řemínků je to také velmi rozdílné, ale větší značky začínají s řemínkem z hověziny od tří čtyř stovek.

Jak tedy poznat kvalitní kůži? Na internetu najdete několik triků, jak poznat kvalitní kůži, třeba test ohněm, vodou, ohybem apod. Jenže sotva budete v obchodě zapalovat peněženku nebo polívat kabelu vodou, jestli se vsákne nebo ne. Navíc mnoho výrobků, včetně řemínků pro hodinky, se ošetřuje tak, aby co nejvíce splňovaly „naše nároky“. Aby byly voděodolné, otěruvzdorné, hladké, bez vad…

Pro laika je to tedy i s načtenými znalostmi obtížné. I kvalitní kůže se už dnes může opracovat tak, že je velmi tenká, a tím i poddajná, u vůně zase záleží , zda je výrobek vyčiněný přírodní či chemickou formou. Dokonce může být „přírodní“ vůně kůže ve skutečnosti uměle nastříkána a na výrobku vydrží i měsíce. A mohli bychom pokračovat.

Co ale poznáte na dotek , je pocit plastu, povrchu, který je až moc dokonalý, nejčastěji přestříkán polyuretanem. Po čase tento lak popraská. To vám poctivá kůže neudělá. Z nekvalitního výrobku také po čase začne vylézat vycpávka, nejčastěji nějaký papír. Řídit se můžete visačkami a informacemi od výrobce, pokud je uvádí. Má-li se čím chlubit, většinou to udělá, a naopak.

Ani pravidelnost vzoru není určující. Najdete třeba řemínky z kvalitní hověziny, ale s vyraženým vzorem aligátora. Jednoduše proto, že za pravého aligátora zaplatíte násobky ceny. Dobrý výrobce to ale uvádí. A pokud už budete kupovat toho pravého aligátora, vybírejte značky, které hledí i na legislativu. Takový řemínek pak bude mít certifikaci původu kůže a dokonce budete vědět, z jaké části zvířete pochází.

Skutečně jediná rada, která dnes platí spolehlivě při výběru kožených doplňků pro hodinky (a nejen pro ně) zní: vsaďte na dobrého výrobce . Pokud chcete kvalitní kůži, nebojte se obrátit na brašnáře, v Česku je jeden z nejznámějších Brašnářství Tlustý. Nebo vybírat ze značek, kterým můžete věřit. V hodinkovém světe jsou to třeba řemínky Hirsch , které mají dlouhou tradici, kvalitu a přitom jsou v cenové kategorii, kterou si můžeme běžně dovolit.

Poslední aktualizace článku: 19. 5. 2020

Zajímavé zdroje: